Jak dlouho se učit s dětmi na druhém stupni?

Publikováno: 24. 2. 2020 | rubrika: Jak na učení

Máme tu poslední článek z řady „Jak dlouho se učit s dětmi„. V poslední části jsme se zaměřili na děti na druhém stupni.

Druhý stupeň. Pamatuji si, že jsem se jako malé dítě velmi těšila na druhý stupeň. Těšila jsem se na to, že budu mezi těmi velkými, v nové budově, že budu samostatná a že budu zvládat a zažívat svět těch „dospěláků“, že budu patřit mezi ně.

Že již nebudu tím malým opečovávaným dítětem. A ono to tak bylo.

Na druhém stupni již nemáte jednoho učitele, máte jich více a každý z nich je zaměřen na výuku svých předmětů. Již vás zná jen z určité stránky. Již počítá s tím, že vy, jako žák, víte, co se od vás bude vyžadovat. Očekává, že znáte své povinnosti, že zvládáte základy a že je umíte používat. On totiž na nich staví. A bez nich se těžko může jít dál.

Přechod na druhý stupeň může být pro hodně dětí těžký.

Sice budete na začátku šestého ročníku opakovat, ale pak najedete na zadaný výukový plán, který musíte během roku splnit, a nikdo na vás nebude čekat. Znovu budu apelovat na znalost základů a na jasné porozumění tomu, co se učíte. Kdybych tu měla psát o tom, jak dlouho se učit, nenapsala bych žádný univerzální návod. Ani vám nebudu říkat, kolik hodin by se kdo měl učit. Ono totiž závisí na jednotlivci.

Pokud děti na prvním stupni naučíte, co a jak se mají učit, že musí rozumět všemu, co se učí, že učení není o biflování ale o porozumění, dáte jim do vínku obrovský dar. Ony budou vědět, co mají dělat. A budou zvládat samy překážky, které jim budou přicházet do cesty v podobě nové a těžší látky.

Ona ta látka není tak těžká, je postavena stupeň po stupni, každý rok na sebe navazuje.

Každý rok jsou učeny základy, na kterých se staví pro výuku v dalším ročníku. Může se stát, že v některých ročnících druhého stupně se vyskytne látka, která se probere pouze v tom určitém ročníku. Ale všechny předchozí roky připravovaly děti na to, aby tuto látku mohly zvládnout, i když se s ní v dalších letech nebude tolik operovat.

Pokud vašim dětem tyto základy chybí, bude pro ně, čím dál tím těžší novou látku zvládat. A to i v dalších ročnících. Ukážete-li jim, jak látku pochopit, ony to budou dělat. Děti jsou takové malé opičky, které pozorují, napodobují a pak dělají. Přebírají to, co vidí. Opičí se. Ony se tím učí.

Proto je důležité ukazovat jak. A zároveň je důležité nechat je zkoušet.

Aby si samy osahaly jaké to je, zažít si ten pocit: „Aha, já už vím. Já vím jak na to.“ Aby si mohly zažít i ten pocit, že se vás mohou zeptat, když na to nepřijdou. Nebo i to, že také nemusíte vědět. Ale můžete jim ukázat, jak na to. Podívat se na internet, podívat se do knížek a ukázat jim, jak se tím prokousat.

Ukázat jim, že musíte rozumět každičkému slovu, každičké větě a pokud dokážete to, co jste si přečetli parafrázovat svými slovy, tak vlastně látku umíte používat a učíte se. Toto již můžete učit děti i na prvním stupni, i když tam většinou látku, kterou probírají, znáte. Samozřejmě, že budou potřebovat podporu. I na druhém stupni. Ale vy jim ji můžete dát. Například u fyziky – to je zcela nový předmět. Přijdou slova jako veličina, fyzikální, hustota atd. Můžete jim pro začátek ukázat jak, ale pak je nechte zkoušet samotné.

Na druhém stupni přijde více úkolů, více písemek, více požadavků. Může se vám stát, že se dětem sejde i několik písemek najednou. Nebo několik písemek na týden. A že u učení strávíte třeba dvě hodiny, někdy i více, pokud budete potřebovat látku pochopit. Někdy ano, někdy nebude třeba. Pokud tomu však ten čas věnujete, vaše dítě si příště s takovouto situací poradí samo. A o to méně času bude potřebovat na přípravu v dalších ročnících.

O to více a lehčeji pak bude zvládat přípravu i na přijímací zkoušky v devátém ročníku.

Pořád je to o tom samém. Pochopit látku a umět ji používat.

O názornosti, v matematice především. A jak si mohu pomoci, když nerozumím tomu, co se učím. Právě třeba tím, že si rozeberu krok po kroku to, co se učím. Co mi chce ta určitá věta, poučka říci. Jasně a srozumitelně svými slovy.

Když toto zvládnu, mám napůl vyhráno. Pak ještě procvičovat, abyste si byli dostatečně jistí, že rozumíte a víte, jak na to a co v kterých případech dělat. Toto je například velmi důležité u slovních úloh v matematice. Některé věci se v matematice nedají pochopit selským rozumem, ale pokud pochopíte jak postupovat, pak je třeba znát, jaké typy příkladů mohou přijít a jak tyto příklady počítat a opravdu co nejvíce procvičit.

Předchozí články:

Jak dlouho se s dětmi učit?

Jak dlouho se učit s prvňáčky a druháčky?

Jak dlouho se učit s třeťáky, čtvrťáky a páťáky?

Článek pro vás připravila: Kateřina Sazmová a Veronika Smejkalová.