Irena Švecová: „… za tuto práci jsem nesmírně vděčná“

Publikováno: 7. 12. 2020 | rubrika: Novinky

Naše kolegyně Irča se rozhodla otevřít BASIC v Havlíčkově Brodě na podzim roku 2013. Od té doby je velkou podporou pro BASIC. Ročně pomůže 30 až 40 dětem. Pravidelně pořádá přednášky pro veřejnost a učí rodiče, jak se učit efektivně s dětmi. Zároveň je maminkou čtyř dětí: nejstarší dcera studuje VŠ, tři mladší synové jsou studenty střední odborné školy a osmiletého gymnázia.

S BASICem jsem se seznámila jako jeho klientka – chtěla jsem doučování pro svého syna. Pamatuji si, jaký jsem tehdy při vstupním pohovoru v jihlavském BASICu měla pocit: že tady se svými problémy neobtěžuji. Naopak – zajímali se o ně, vyptávali se na podrobnosti. Cítila jsem zájem a porozumění. Byla jsem nadšená z toho, že syn chce spolupracovat, což je pro maminku 13letého syna šťastná zpráva! Pohovor mě naplnil klidem a nadějí, že zde dostaneme pomoc, kterou potřebujeme.

Dnes je to sedmý rok, co vedu havlíčkobrodský BASIC, a za tuto práci jsem nesmírně vděčná. Mohu říct, že mi tato práce obrátila život naruby v dobrém slova smyslu. Nejen že je to „zaměstnání snů“, které mi dává pocit naplnění (co může být lepšího než pomáhat dětem?), ale přirozeně proniká do mého soukromého života, kde pozitivně ovlivňuje celou mojí rodinu.

Máme s manželem čtyři děti a samozřejmě každé z nich má jinou povahu a jiné studijní předpoklady, jak už to bývá. Nejstarší dcera studuje vysokou školu a přitom už učí částečně také v BASICu. Tři synové jsou v citlivém věku puberty, musíme tedy jako rodiče našlapovat opatrně při komunikaci s nimi. Jsem ale přesvědčená, že pod vlivem zásad, které už sedmý rok „nosím domů“ z BASICu byly a jsou naše vztahy s dětmi i teď, v období jejich dospívání, nadprůměrné.

Vždycky, když v práci dělám vstupní pohovory s dětmi a jejich rodiči, si vzpomenu na své pocity z prvního pohovoru. Mám stále na mysli, aby se během pohovoru i celého doučování cítili stejně dobře, jako já před lety. Proto pozorně naslouchám každému členu rodiny, sleduji, co říkají, vyptávám se a skládám si před očima obrázek porozumění, abych jim dokázala ušít řešení přesně na míru.

Vím, že dětem a jejich rodičům dokážeme pomoci dokonce víc, než očekávají. Jestliže k nám jen nepřivedou dítě, abychom jim ho „spravili“ bez jejich další osobní účasti, ale přijmou pozvání na přednášku o učení a na seminář o motivaci, už máme z poloviny vyhráno. Potom už jen s potěšením sleduji, jak se v dítěti probouzí radost z učení a rodiče ji svým laskavým přístupem ještě znásobují. S radostí pozoruji, že rok od roku násobně přibývá rodičů a dospělých obecně, co staví vzdělání svých dětí na nejvyšší příčky svého žebříčku hodnot.

Mým největším přáním by bylo, kdyby mohla celá dnešní generaci dětí projít alespoň 6měsíčním doučováním v BASICu. Tak moc dnešní děti potřebují zrehabilitovat svůj vztah ke vzdělávání…

V této souvislosti si dovolím zmínit nový projekt – chystáme se s naším vedením otevřít akademii Aplikované scholastiky u nás na Vysočině. Tam si konečně budou moci jak rodiče, tak i zájemci z řad široké veřejnosti přijít nastudovat řadu odborných kurzů z oblasti vzdělávání, aby mohli dětem dopřát