Záhadný trojúhelník: dítě – rodič – škola?

Publikováno: 13. 11. 2017 | rubrika: Jak na učení

Někteří rodiče se zamýšlejí nad tím, jaký zvolit přístup ke svému dítěti, když ho škola nebaví nebo se mu v ní moc nedaří.

V první řadě je třeba podotknout, že každá situace dítěte a jeho výsledky ve škole může být jiná.

Můžeme mluvit o stupnici vztahu dítěte k učení od nejlepšího až po tu nejhorší, kdy je dítě ve zmatku, od učení dokonce utíká nebo chodí za školu. Je velmi důležité, aby si rodič udělal čas a pozoroval situaci, aby viděl zlepšení, ale i zhoršení dítěte. Následně poté mohl rychle a citlivě zareagovat. Když předpokládáme, že rodič je ten, kterému na dítěti nejvíce záleží, tak by měl být osobou, na kterou se dá spolehnout.

Jak by tedy mohla vypadat taková stupnice?

• Na jejím vrcholu jsou děti, které školu milují, jsou nejlepší ve třídě, vyhrávají soutěže a nepřetržitě se zlepšují. Hodně jich nebude, ale jestli vaše dítě patří k nim, ono samotné je na dobré cestě. Všechno, co dítě dělá a co děláte vy, jednoduše funguje. Neměňte to, neměňte zvyky a postupy. Jen starostlivě pozorujte, jestli se stále zlepšuje. Pokud by byly výsledky horší, vystopujte, co se stalo, a napravte to.

• V dalším případě, na stupnici směrem dolů, bude dítě, které občas „zazáří“. Sem tam přinese vynikající známku, a potom nějakou horší, občas je v něčem nejlepší a potom přiměřené. Je důležité mu pomoci se soustředit na to hlavní a pochválit ho za to, že to dokázalo. Důležité je se hlavně zaměřit na to, jak to dokázalo, a tyto činnosti podpořit a upevnit.

• Potom tu máme děti, u kterých pozorujeme, že výsledky nebo vztah ke škole se postupně zhoršují. To je čas, kdy je důležité se podívat na základ fungování jeho přípravy do školy. Možná potřebuje jiné postupy, protože ty původní vedly zatím jen ke zhoršení. V tomto případě rozhodně přestaňte věci dělat ze zvyku, automaticky a rutinně. Hledejte jiná řešení, radu a pomoc. Na vaší straně i na straně dítěte musí nastat disciplína. Možná si dokonce budete muset přeorganizovat čas a život. Některé nové dobré zásady budou potom pro vás oporou a do podobných „nebezpečenstvích“ se už nebudete dostávat.

Pro všechny děti, tedy pro všechny “malé ženy a malé muže“ však platí: „Když jsi ve škole, jsi tam proto, aby ses něco naučil a osvojil si nové zručnosti.“ Měli by přesně vědět, na co jim to bude dobré a jak jim to pomůže v životě. Pokud to neví, jste tam pro ně vy – rodiče.